Hasičský sbor a vývoj po roce 1945 (8/18)

Od roku 1945 nám začínají jiné starosti. Především to byla starost o řádnou opravu autostříkačky, která byla v důsledku válečných událostí v dezolátním stavu. I přes veškerou snahu a značné náklady, se nám však již nikdy nepodařilo tuto stříkačku dát do takového stavu, aby na ni bylo vždy a za jakýchkoliv podmínek naprosté spolehnutí. Z tohoto důvodu také náš sbor obdržel v roce 1956 stříkačku novou a to motorovou přenosnou přívěsnou, známou pod názvem PS 8. Autostříkačka byla v roce 1964 dána k sešrotování.

V roce 1951 dochází v hasičstvu k reorganizaci. Ze Sboru dobrovolného hasičstva se stává Místní jednotka československého svazu hasičstva a o něco později dochází k další změně názvu a to na Místní jednotu československého svazu požární ochrany. Dochází také k dvoustupňovému řízení a to požární sbory na jedné straně a místní jednoty na straně druhé. Je však ctí našich členů, že toto nerozumné řešení nebylo důsledně nikdy dodržováno a vždy jsme jednali jako celek.

V této době dochází pak k zásadní změně v práci požární ochrany, kdy z represe, to je likvidace požárů, se přechází na prevenci, což znamená požárům předcházet. A zde je náplň práce daleko větší a také široké pole působnosti. V roce 1956 se poprvé v činnosti naší organizace objevuje nová směna, mládež do 14 let. To, oč se po dlouhá léta pokoušeli staří členové, se teprve nyní stává skutkem. Po dobu téměř 4 let jsme byli nejsilnější organizací na okrese, která měla velmi aktivní mládež. Byly to družstva žaček, žáků i dorostenek. Z těch prvních jsou již členky a členové jednoty a z těchto členek již také maminky.